Cílem projektu je vytvořit centrálně koordinovanou a metodicky řízenou síť deseti oblastních kulturně vzdělávacích center židovské kultury, která budou prezentovat jedinečné kulturní dědictví České republiky. Na území sedmi krajů v následujících lokalitách vznikla oblastní centra židovské kultury: Úštěk, Jičín, Brandýs nad Labem, Plzeň, Březnice, Nová Cerekev, Polná, Boskovice, Mikulov a Krnov. Projekt je spolufinancován z prostředků EU a Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Hlavními cíli projektu Evropská cesta židovského dědictví jsou zachování, propagace a udržování živého židovského dědictví, zřízení kulturních cest, organizace cestovního ruchu a společenského rozvoje kolem těchto míst a informování Evropanů o kulturním bohatství, které do Evropy přinášejí Židé.
Projekt kulturních cest zahájila Rada Evropy v roce 1987 deklarací ze Santiaga de Compostela.
Roku 2018 mohli občané Evropy i mimo ni využívat přes 31 kulturních tras Rady Evropy, které poskytují množství volnočasových a vzdělávacích aktivit. Zahrnují celou řadu různých témat, od architektury a krajiny po náboženské vlivy, od gastronomie a nehmotného kulturního dědictví po hlavní osobnosti evropského umění, hudby a literatury.
Výstava akademické malířsky, Helgy Weissové - Hoškové, zachycující život v terezínském ghettu, kde autorka strávila jako dívka tři roky. Během svého tříletého pobytu v Terezíně vytvořila více než sto kreseb jedinečné výtvarné a dokumentární hodnoty, které zachycují život v ghettu viděný očima dítěte mezi dvanáctým až čtrnáctým rokem věku .
Výstava je součástí Evropských dnů židovské kultury 2023
Výstava zapůjčená Národním archivem v Praze představuje soubor neobyčejné hodnoty, podávající spolehlivý obraz vnitřního rozvoje sídel a jejich topografii a dokumentující mimo jiné hospodářský a sociální stav židovského obyvatelstva v českých zemích.
Židovské hřbitovy ve fotografiích Jaroslava Gutha. Výstava je součástí Evropských dnů židovské kultury 2023.
Výstava u příležitostí Evropských dnů židovské kultury dokumentuje cestu prvního československého přezidenta T.G.Masaryka na území dnešního Státu Izrael